na cestách

Raz dva 345

11. července 2016 v 23:58 | Klara Bernklau

žiju autenticky. všechno je fajn.

a taky party party tuhle sobotu! přijďte!

Found my shelter, found my home.

17. června 2016 v 0:57 | Klara Bernklau
mam se fajn



A vy se mějte taky krásně! Jezděte hodně na výlety, nebojte se deště, buďte jen s lidma co jsou na vás hodní a vaří vám snídaně, barvěte si vlasy, choďte za námi do Letky, jezte u Žlutýho karavanu, poslouchejte The Wild Roots (uvidíme se na Mělníku, že jo že jo?) a všechno pak bude skvělý, fakt.

Vezmi mě na výlet

11. listopadu 2015 v 19:12 | Klara Bernklau
Prosím!

Hungry?

6. července 2015 v 1:21 | Klara Bernklau
Celej rok jsem se těšila, až pojedu do Londýna a budu nosit cappuccina v nějakej super fancy kavárně, ale všichni mi tam potvrdili, že mym údělem prostě je celý dny se poflakovat venku a pozorovat všechny krásnosti a úžasnosti, který najdu. Tak jsem šla po šipkách a potkala tohle všechno!



A kdybyste chtěli jít tou samou trasou, tak dítě na cestách doporučuje

KIN, Brighton Chilli Shop, Borough Market, Bread Ahead, Maltby Street Market, milk no sugar, úplně všechny na Street food festivalu, tentokrát na Žižkově, Alchymistu a Kavárnu Pod Lipami.

Sounds like a good plan...

12. června 2015 v 20:02 | Klara Bernklau

... mi jako reakci na moje vyprávění, jak se nezkušený děvče vydalo do Londýna naučit se, jak se stát kavárnicí, odpověděl kluk z TAP coffee, aby mi následně stejně jako asi padesát dalších lidí během posledních dvou týdnů vysvětlil, že na práci u něj jsem moc malá, nešikovná, málo potetovaná, nemluvná, bez obchodního ducha a pro život ve velkoměstě vlastně úplně nepoužitelná. A tak abych svoje zamluvený dny nestrávila jen válenim se na zahradě a vymýšlenim, jak nenápadně krást jídlo ze společný lednice (vim, kde dostanu svý peníze zpátky!), chodim se učit nový tríčky na kurzy. Dneska třeba do pekárny Bread Ahead péct chleba. Bylo to megabožích sedm hodin plnejch kvásku a briošek a másla a erárních browniesků (všechny jsem je snědla já) a šestiminutový pizzy k obědu a já jsem zase nejvíc nadšená a chci si hned pronajmout tu opuštěnou pekárnu v Budějovicích a začít tam jídelní revoluci. Ale nejdřív mě ještě někdo přijeďte navštívit, protože mam vedle postele tašku s patnácti croissantama, bochníkem žitnýho chleba, dvě bagety a jednu vánočku. A to by nemuselo dopadnout dobře.

SORTE ØYNE

15. dubna 2015 v 10:02 | Klara B
Ahoj ahoj! Jak se máte? Užíváte si jaro? Já si ho zatím ani nestihla všimnout přes samý sledování latteartíčkových videí a čtení o dortech. Od října totiž baristuju a peču v Českých Budějovicích (nejdřív v Černých očích, které se před pár týdny změnily na SORTE ØYNE) a od tý doby mě už nebaví nic jinýho. Takže až se vydáte na jih, nezapomeňte se zastavit na kávu, dortík a sendvič, nebo naše (už legendární) kakao. Já i tři krásky, který SORTE vedou, vás moc rády uvidíme!







A nenechávejte si ujít #patkyvsorte!

Kapverdy

19. září 2014 v 19:28 | Klara Bernklau
Měla jsem v plánu do konce roku sedět doma a stát se zaměstnancem měsíce, ale pak mě Bernklauovic ženy vzaly s sebou na Kapverdy. Tam jsem se tak zrekreovala, že jsem celej tejden ani neviděla Nikonoviče a nezapsala si žádný příhody ani poznatky. Jen to, že bylo zrovna období deštů, což znamená, že jedno ráno pršelo, všude bylo plno koček, senegalských otroků, senegalských gulášů a turistů "děcka, hale jak to má opálené, to už z tama nedostane". Jeďte tam jen pokud se chcete pořádně zahřát a vystačíte si se svýma myšlenkama, knížkama a Jimmy Fallonem o půl desátý, jinak je tam celkem nuda.


Wild heart

15. srpna 2014 v 17:44 | Klara Bernklau
Ahoj ahoj! Jsem zpátky z další výletní párty, tentokrát na trase Stockholm-Oslo-Bergen. Zase jsem hodně chodila, hodně pozorovala a ještě víc jedla. Jednou možná napíšu o tom, jak jsou tam všichni nemilí a kde jsem se přecpala lososem, ale zatim jen pár fotek. Tak pa.


(Nikon D600 s 50mm 1.8)

Do something pretty while you can.

21. června 2014 v 22:22 | Klara Bernklau

Patříte taky k těm, kteří se po prvním krajíci kváskovýho chleba v životě už nikdy nevrátí zpátky k jinýmu? Věříte, že v zavařovačce chutná cokoliv líp, i přestože není všechno vintage co je starý? Věděli všichni vaši instagramoví fandové co právě jíte ještě předtím než jste začali? Pak jste tady správně! Teda vlastně ne, tady nejste vůbec správně, vyražte do Londýna, kde kavárny a bistra soutěží v tom, kdo má stoly složené z křivějších prken a kdo umí upéct víc artisan ňaminek. Já jsem se tam vydala už zase (tentokrát s foodporno parťáky) a naše týdenní cesta se zvrhla ještě víc než obvykle, takže nás teď čekají dny o jablkách a joggingu, ale ne snad, že by to za to nestálo. Šla jsem zase na svoje zamilovaný místa a donutila ostatní zamilovat si je taky a společně jsme si oblíbili nový. Pokud se po předchozích příspěvcích chtěl do Londýna vydat alespoň jeden čtenář, doufám, že po tomhle vás bude ještě víc a najdete tady inspiraci například pro letní výlet. I když je Londýn obrovský a bojíte se, že vás ušlapou v metru nebo na trhu, je plný ukrytých a tichých míst, který jsou tak krásný, že kvůli nim s radostí strávíte hodinu v metru, další vyšlápnete do kopce a budete chtít zůstat napořád. Tak jestli máte zrovna čas, uvařte si čaj s mlíkem, pusťte si muzičku, kterou jsem při procházení (často spíš bloudění) poslouchala já a pojďte se se mnou taky ztratit.


Londýn II.

8. června 2014 v 14:07 | Klara Bernklau
Ahoj! Jsem zpátky z další dobrodružný výpravy za hledáním nejlepší snídaně. Zase to bylo náročný, ale všichni jsme přežili a jedli znovu a znovu vejce a muffiny a ovesný kaše. A já si teď musim jít uvařit další čaj s mlíkem

#londonbaby2014

23. května 2014 v 0:52 | Klara Bernklau
Jak už jsem psala v posledním příspěvku, zrovna jsem se vrátila ze superboží cesty do Londýna. Během posledních let jsem v Londýně byla několikrát, ale až teď jen sama, s předsevzetím nepřiblížit se k Oxford Street ani Big Benu, ale hledat vzdálenější místa nebo kavárny. Všechno začalo, když jsem před několika týdny uviděla na facebooku Kinfolku odkaz na setkání, pořádané v několika městech po celém světe v jeden den - sobotu 17.května. Vždycky jsem obdivovala fotky ze všech Kinfolk večeří a workshopů a říkala si, jak úžasné to tam musí být. A tak jsem si koupila lístek. Mohla jsem si vybrat Berlín, jako nejbližší místo, ale protože německy už neumím říct ani krevetu ani chřest, vyhrál Londýn. Původní plán byl zajet si do Dalstonu na otočku, sníst pár jídel a zase frčet domů. Ale jako vždycky, když někam jedu, zasekla jsem se na Yelpu a začala si poznamenávat pár míst, kam bych se mohla rychle zastavit. A protože seznam byl (ovlivněný něpřetržitým nočním sledováním Sherlocka a čtením rozhovorů s Cumberbatchem) delší a delší, otočka se prodloužila na necelé čtyři dny. Jestli máte chuť, pusťte si muziku a pojďte se se mnou do Londýna taky podívat.

Spala jsem u Sandry. Pokoj u ní v bytě jsem si zarezervovala přes Airbnb a můžu jedině doporučit, jinak bych se určitě nedostala do jedné z nejkrásnějších ulic, jaké jsem kdy v Londýně viděla. A nešla bych do Gail´s a nedala si ten nejlepší sendvič se šunkou a croissant. Nevím, jestli to bylo kvůli 24 hodinám na cestě nebo hromadě másla, ale jen kvůli tomu sendviči bych jela zpátky. Abych jen nejedla a měla taky trochu sportu, po obědě jsem se vydala na vyhlídku ze St. Pauls Cathedral, která je skvělá, ale bohužel nemá na výhled z The Shard - (druhé) nejvyšší budovy v Evropě. Za vstupné sice zaplatíte hrozně (hrozně) moc, ale jakmile se necháte vyvézt do nejvyšších pater, můžete tam zůstat jak dlouho chcete (do zavření). Já přišla před sedmou hodinou, což byla ta nejlepší volba. Je neuvěřitelně krásné sedět na podlaze, pozorovat západ slunce a rozsvicující se světla. Než jsem se nadála, bylo deset hodin a já šla na kutě.

Následující ráno patřilo Hampstead Heath, další části, kde jsem nikdy nebyla. Vyrazila jsem v šest ráno se stohem map, ale všechny jsem je zase schovala, když jsem kousek od zastávky uviděla malou pěšinu mezi stromy. Doteď nevím, kam jsem vlastně zašla, ale bylo to to nejkouzelnější místo, kde jsem kdy byla. Obzvlášť ráno, bez kohokoliv dalšího, v úplném tichu. Abych nezanedbávala foodblogerskou povinnost, po vyfocení asi stopadesáti fotek laviček a kopretin jsem pokračovala na brunch - do Workshop Coffee. Číšník nechtěl věřit, že zvládnu sníst francouzský toust z briošky s rebarborovým kompotem a brownies ještě k tomu, asi mě ještě nikdy neviděl snídat. Po zbytek dne jsem se už jen procházela sem a tam a pozorovala veverky a ležela v parku a šla s Lenkou na muzikál.

A pak přišla logisticky nejnáročnější sobota. Proč musí být všechny trhy v sobotu? Bála jsem se, že přijdu na Kinfolk párty pozdě, tak jsem musela zúžit výběr. Věděla jsem, že si nesmím nechat ujít legendární koblihy pekárny St.John , které prodávají právě jen v sobotu. Jednou za týden otevřou svojí výrobnu schovanou v Druid Street, což je bezva nápad - hledáním a chozením okolo jsem strávila hodinu a půl, to pak všechny výčitky ze snědění dvou koblih s vanilkovým a čoko krémem zmizí jako nic. Po koblihách jsem se vydala do Dalstonu, kde jsem k velké radosti z metra vyšla přímo na obří tržiště plné zeleniny, ryb, kuřat a prasečích nohou. Do setkání mi zbývaly ještě dvě hodiny, tak jsem se zastavila v maličké hipster kavárně Ivy´s Mess Hall a dala si smoothie z jablek, máty a zázvoru. Potom jsem sebrala odvahu a šla do Dalston Pier - místa konání Kinfolk setkání. Pokud jste někdy viděli fotky z Kinfolk událostí a říkali si, jestli jsou ve skutečnosti tak skvělé, jak vypadají, tak jsou. Pořadatelkami byly blogerky z Juniper&Lily a spousta dalších blogerů, fotografů a designerů, kteří připravili neuvěřitelné (!) menu, jehož hlavním motivem byla mořská sůl, a sami vytvořili všechny dekorace. Abyste měli ještě lepší představu, přečtěte si menu, já jsem měla plné ruce práce (=příborů) a nestihla vyfotit ani většinu.

PEACH & THYME SPRITZER
MOJITO
WHITE WINE

BREAD FROM THE E5 BAKEHOUSE
PISTACHIO & ROSEMARY PESTO
SIMPLE GARLIC PRAWNS
INFUSED BUTTERS
SELECTION OF COLD MEATS & CHEESES
SEA SALT ROASTED ARTICHOKES
HONEYED BEETROOT & PEAR WITH CORNISH BLUE

SALT BAKED WHITE FISH
STICKY SALMON WITH LIME
ROAST CHICKEN WITH POMEGRANATE SEEDS
SUMMER WATERCRESS & QUINOA SALAD
BUTTERED SPRING GREENS WITH HAZELNUTS
GRILLED PEACH WITH SPINACH & MANCHEGO
NEW POTATOES WITH MINTED YOGHURT
CUCUMBER & CLEMENTINE SALSA
WILD GARLIC & ASPARAGUS TART

THE PRESSERY SALTED CARAMEL TART
WHIPPED COCONUT & HONEY CREAM
YOGHURT & HONEY SEMI FREDO WITH ROASTED RHUBARB
WATERMELON & RASPBERRIES IN AN ELDERFLOWER JUS

partneři:

TOAST / LABOUR&WAIT / FOX&FAVOUR / FIN&FLOUNDER / LUCY PANES / DEBORAH PANES / RINCY KOSHY / KRISSY TOSI / 31 CHAPEL LANE / TAYLOR JAKUBKE / THE PRESSERY


Ale nešlo jen o jídlo. U jednoho stolu se sešlo asi 40 umělců z různých odvětví a bylo tak inspirativní poslouchat jak se kdo dostal k tomu co dělá, že i já jsem si najednou začala myslet, že taky něco dokážu a budu jednou dělat co mě baví a odcházela jsem s nejlepším pocitem, jaký jsem v poslední době zažila. Po cestě do bytu přes Notting Hill jsem si všimla maličkého kina, které před pár minutami začalo promítat. Nevěděla jsem, jaký film, ale jen tak jsem si koupila lístek a sedla si dovnitř. Vypadalo to na romantiku s Kirsten Dunst, pak ale další a další postavy umíraly s rozbitou hlavou a romantika zmizela úplně.

Poslední den jsem strávila v autobuse vedle paní, která říkala jen "doprdele, doprdele" a znechuceně pozorovala, jak jím krevety. Ale ani to nezměnilo nic na skutečnosti, že tohle byly ty nejkrásnější dny, jaký jsem kdy v životě zažila





London, baby! {sneak peek}

19. května 2014 v 16:05 | Klara B
Ahoj všem! Je to zrovna pár hodin co jsem se vrátila z nejúžasnějšího a nejinspirativnějšího výletu svýho života. Na čtyři dny jsem si sama vyrazila do Londýna a už teď je mi smutno, že jsem zpátky. Chci zase obcházet všechny pekárny a kavárny, jíst nejlepší šunkový sendviče, schovávat se do neznámých parků a poslouchat u toho Mumford&Sons nebo sedět na zemi v nejvyššim patře The Shard. Nebo se znovu potkat se všema kdo byli na Kinfolk Gathering setkání, protože nikoho milejšího jsem ještě nepoznala. Díky všem fotografům a designerům si teď budu zase pár dní myslet, že všechno tohle má třeba smysl a já jednou nebudu sedět u počítače a psát faktury, ale sedět u počítače a mít tam jen fotky. Ale teď si jdu vybalit a začít sepisovat seznam míst, který v Londýně, až tam taky budete, nesmíte vynechat :)

PS: dodatečně děkuju všem, kdo jste pro Cake Days hlasovali ve Food blogu roku a dostali ho tak do TOP20. Díky!
PS2: Já, několik dalších blogerek a naše fotky jsme se objevily v nejnovějším Blesku pro ženy, můžete si nás zarámovat :)

SFF Holešovice

7. května 2014 v 21:13 | Klara B
V neděli jsem se stejně jako asi pět tisíc dalších lidí vydala do Holešovic na první ročník Street food festivalu. Kromě spousty návštěvníků a nejroztomilejších teriérů bylo všude hrozně moc jídla, za dvě hodiny jsem stihla ochutnat úžasné burgery z Dishe i We are burgers, bochánek s bůčkem, které chystali Jakub Bukáček a Honza Hlad, cupcake s burákovým máslem ze stánku Sugartown a jako dezert po dezertu kaštanovou palačinku od Galetky. Všechno chutnalo bezvadně a prodávající byli moc milí, snad se podobné akce budou konat ještě častěji :)

Renesance české kuchyně

20. dubna 2014 v 21:02 | Klara B
Tento týden jsem spolu s několika dalšími blogery a novináři byla pozvaná na akci Renesance české kuchyně, pořádanou agenturou McCANN a Asociací kuchařů a cukrářů ČR. Cílem večera bylo představit aktuální projekty asociace, například na podporu vzdělávání mládeže a rozvoje české kuchyně. A hlavně se vařilo! Společně s kuchaři Ondřejem Slaninou, Janem Horkým a Jakubem Jandou měli všichni možnost podílet se na přípravě českého menu - candáta s chřestem a holandskou omáčkou, šunky s křenovou omáčkou a brambůrky a lívanců s vanilkovým tvarohem a mandlemi. Všechno chutnalo naprosto úžasně, vína bylo stále dost a hlavně všichni pořádající byli celý večer neuvěřitelně milí a vtipní. A já bych teď nejradši jedla pořád jen chřest a máslo.

místo konání: Chateau Havel


Daniel

22. února 2014 v 23:49 | Klara Bernklau
Včera u mě nastal životní zvrat. Po dvou letech se dalšímu místu povedlo probojovat se na můj seznam míst, kde by bylo super mít svatbu nebo buržoázně propařit víkend. Všechno začalo, když jsme se u nás doma rozhodli vyrazit na den-dva do Vídně. Což pro mě vždycky znamená googlování všech bister, kaváren a podniků, které nemůžeme vynechat. Jako první jsem narazila na úžasné fotky z Daniel Bakery. Až po chvíli jsem zjistila, že patří k hotelu, ale je možné jí navštívít i jako ne-host. Super, hotel bude určitě maxi-předražený, tak si aspoň zajdeme na dort a já si vyfotím ty super křesílka. Nakonec se ukázalo, že až zas tak hodně předražené ubytování v Hotelu Daniel v porovnání s ostatními lepšími hotely není, tak jsme hned rezervovali. Daniel - hotel, který se musí stát rájem všech foodies a hipsterů, není v úplném centru, ale i tak se k němu dostanete do dvou minut pěšky ze zastávky metra nebo trolejbusu. Vybrat si můžete luxusnější pokoj s výhledem na Belvedere, spaní v karavanu na parkovišti (nenechte se vystrašit a koukněte na fotky) nebo klasičtější pokoj, který se pro změnu chlubí houpací sítí (!!!), na kterou jsem se těšila nejvíc z celého výletu. Design celého hotelu je propracovaný do každičkého nejmenšího detailu. Tradiční cedule s upozorněním o zákazu parkování nebo kouření jsou vyjádřeny o moc vtipněji, stejně jako visačka na dveře nevstupovat. Pokoje jsou zařízeny čistě a jednoduše, na doplňcích nechybí logo nebo další vtípky, pro techniky wifi i televize. Ve výtahu nebo chodbě najdete na lístcích příběh o paní, která peče dezerty, nebo motivační kresby pro zlepšení nálady.

Recepce a jídlelna jsou samostatnou kapitolou a pro mě byly tím hlavním důvodem, proč jet právě sem. Desítky druhů a barev židlí, křesílek a pohovek, stolky z palet, dózy se sladkostmi, světelné cedule nebo kola na zdi... Všechno tak úžasně poskládané dohromady, že jsem večer nechtěla jít spát a ráno ven. K večeři hrají tišší jazz, k obědu muziku povzbudivější. Kvůli zařízení byste odpustili i horší kuchyni, ale to rozhodně nehrozí. Jako večeři jsme zkusili curry-kokosovou polévku s koriandrem (byla úžasná, chutí i krémovou strukturou), mátový čaj a domácí limonádu, a vedlejším hostům záviděli domácí hranolky s omáčkami. Před odjezdem jsme si ještě neodpustili oběd - krémovou polévku z červené čočky, panzanellu, pečený brambor se smetanovou omáčkou a salát z baby špenátu, avokáda a několikadruhové quinoy. A všechno bylo zase dokonalé. Fanoušci masa si vyberou z několika burgerů, senvičů (pulled pork mmmm) nebo steaků. A po hlavním chodu si nezapomeňte dát čerstvý dezert, třeba karamelový cheesecake, povidlový dort nebo jejich proslulou pavlovu.

A co nemůže chybět jako třešnička na dortu? SNÍDANĚ! Za tu jako host zaplatíte 17euro, jako cizí návštevník 19. A stojí za to! Osm druhů chlebů, kávovar k dispozici, každý džem, jaký si představíte, vejce na všechny způsoby, připravené přímo před Vámi, sýry, losos, tři druhy jogurtů, nakrájené čerstvé ovoce, vločky a cini minis v kyblíčcích, čerstvé džusy a voda ve skleněných lahvích, brownies, borůvkový koláč a hlavně chladící vitrína plná dalších čerstvých moučníků.... ach jo. A nutella!!

Zkrátka Daniel je místo, kam se chcete vracet. A až tam budete, kupte mi prosím v obchodě u recepce tu síť. A sobě mýdlo nebo helmu na motorku.

A protože Daniel ukradl moje srdce a Vy si ho taky určitě zamilujete, pusťte si muziku a koukněte na fotky :)



A jak to bylo ve Vídni dál se dočtete v další Skořici.

Šumava II.

20. srpna 2013 v 21:23 | Klara B

Vydra

11. srpna 2013 v 22:39 | Klara B

Všichni lidé jedou na nákupy!

1. prosince 2012 v 20:56 | Klara B

cibulová marmeláda byla bomba!

Instagram na cestách

1. listopadu 2012 v 20:59 | Klara B.

fun. v Mnichově

21. října 2012 v 20:38 | Klara B.
kdybyste ještě nevěděli, bez koho teď nemůžu žít http://www.youtube.com/watch?v=KOOeCOOvCEg&feature=related
ale Nikonoviče mi zabavili hned u vchodu, tak jsem měla fotografický útrum


London baby!

21. října 2012 v 16:08 | Klara Bernklau
k tanci a poslechu si pusťte fun. v Londýně

Paříme v Paříži

19. října 2012 v 18:33 | Klara B
... to jsme se takhle jednou projídali Západní Evropou...

Eataly

12. července 2012 v 22:31 | Klara B

Apetit piknik

23. června 2012 v 23:26 | Klara B
 
 

Reklama