Do something pretty while you can.

21. června 2014 v 22:22 | Klara Bernklau |  na cestách

Patříte taky k těm, kteří se po prvním krajíci kváskovýho chleba v životě už nikdy nevrátí zpátky k jinýmu? Věříte, že v zavařovačce chutná cokoliv líp, i přestože není všechno vintage co je starý? Věděli všichni vaši instagramoví fandové co právě jíte ještě předtím než jste začali? Pak jste tady správně! Teda vlastně ne, tady nejste vůbec správně, vyražte do Londýna, kde kavárny a bistra soutěží v tom, kdo má stoly složené z křivějších prken a kdo umí upéct víc artisan ňaminek. Já jsem se tam vydala už zase (tentokrát s foodporno parťáky) a naše týdenní cesta se zvrhla ještě víc než obvykle, takže nás teď čekají dny o jablkách a joggingu, ale ne snad, že by to za to nestálo. Šla jsem zase na svoje zamilovaný místa a donutila ostatní zamilovat si je taky a společně jsme si oblíbili nový. Pokud se po předchozích příspěvcích chtěl do Londýna vydat alespoň jeden čtenář, doufám, že po tomhle vás bude ještě víc a najdete tady inspiraci například pro letní výlet. I když je Londýn obrovský a bojíte se, že vás ušlapou v metru nebo na trhu, je plný ukrytých a tichých míst, který jsou tak krásný, že kvůli nim s radostí strávíte hodinu v metru, další vyšlápnete do kopce a budete chtít zůstat napořád. Tak jestli máte zrovna čas, uvařte si čaj s mlíkem, pusťte si muzičku, kterou jsem při procházení (často spíš bloudění) poslouchala já a pojďte se se mnou taky ztratit.




Tentokrát jsme všichni bydleli v bytě ve Fulhamu. Je to tam ošklivější než u Queen´s parku, kde jsem byla naposled, v noci jsem u popelnic potkala lišku a párkrát jsem se složila do gauče, ale i tak fajn. Každý den jsem chodila kolem řezníka a obchodu s hrnky, jinak je to spíš čtvrť obchodů s nábytkem a realitkami. Kousek vedle bytu byl park, kde jsem se zase (jak jinak) procházela úplně sama a o větší kousek dál jsme našli nejúžasnější bistro, kam jsme se museli vracet na další tříchodovou snídani, ale o tom později :)


Flower market & Stories


Když jsem před pár týdny na Kinfolk setkání řekla, že bydlím u Queen´s parku, všichni mi řekli, že musím zajít na květinový trh na Columbia Road, který se koná každou neděli, a tak jsem si ho zapsala jako jedničku na seznam co tentokrát nevynechat. Je bezva už u metra pozorovat Londýňany, kteří si odnáší plné náruče různých květin, ale na samotném trhu už to tak super není. Díky tomu, že ho pořádají jen jednou týdně, je šíleně přecpaný, všichni návštěvníci jsou na sobě namačkaní a postupují rychlostí čtyři kroky za minutu. Mezi květináři se občas objeví ministánek s koblihami nebo krevetami, ale já jsem měla strach, že mě paní v chumlu za mnou ušlapou, tak jsem co nejrychleji odešla pryč (=hledat oběd). Po půlhodině bloudění sem a tam jsem přišla do bistra Stories, kde skoro po celý den nabízí brunche jako podmáslové lívance nebo klobásky, já si radši počkala na úúžasný burger s hranolkami a salátem a chodila si znovu a znovu čepovat okurkovou vodu. Na dezert jsem se zastavila v maličké kavárně hned naproti, u které nemám tušení, jak se jmenovala, ale jejich (skorosyrový) brownies byly boží!



Na večer jsme kvůli výhledu na město vyjely (podle doporučení TimeOutu) do nejvyššího patra Heron Tower - restaurace&baru Sushi Samba a jako správný nóbl holky si daly přeslazený koktejly a pivo. Jestli ale stejně jako já neumíte postávat, dvě hodiny upíjet půldeci a taky nejste dost asertivní, abyste se probojovali k místu u okna, kupte si radši někde sendvič a snězte si ho třeba na Parliament Hillu, tam nebudete v teniskách a s plátěnkou tak mimo.



Hampstead

Kdybyste měli čas navštívit jen jedno místo - vyberte si Hampstead a zahrady Pergola and Hill Gardens. Parků a zahrad najdete v Londýně milion, ale já jsem z žádného nebyla tak unešená jako tady. Už po cestě metrem vás překvapí (někoho vyděsí), že ve většině denních dob pojedete skoro sami. Vystoupíte v Hampsteadu, tiché a krásné části plné stromů a květin, malých obchůdků a kaváren. Pokud přijedete hladoví, zastavte se na brunch v Ginger&White nebo si v pekárně Gail´s kupte chleba se šunkou a sušenku s sebou a vydejte se do "divočiny". Můžete si vybrat veliký park Hampstead Heath se spoustou jezírek, běžců a profesionálních dog walkerů (jak se mi představila pani se sedmi westíky). Já mám ale o moc radši menší park a zahrady u Pergoly, do kterých jsem se musela vrátit už dvakrát a nikdy mě nepřestaly okouzlovat. To totiž nejdřív šlapete do strmáku a je vám vedro, když najednou projdete mezi stromy po úzké lesní pěšině a ocitnete se na místě, kde růže voní jako nikde jinde, babičky dobrovolnice zastřihují stromy a smějí se u toho, kde si děti hází frisbee a nejde jim to a kde slunce mezi sloupy svítí do očí a je to to nejhezčí, co jste kdy viděli. Když si taky přivstanete a přijdete do zahrad hned ráno, budete se po nich procházet úplně sami a nebudete chtít nikdy odejít.





Ginger & White

Asi nejsem úplně objektivní, protože nadržuju čemukoliv v/z Hampsteadu, ale kavárnu&bistro Ginger&White jsem si zamilovala hned na první posnídání. Je trochu rušnější, často plně obsazená, ale na druhou stranu je krásný sedět u okna a pozorovat všechny, kteří zrovna míří do práce a zastavují se pro kafe, nebo volnonoháře, kteří u hrnku flat white píšou poznámky a čtou články o mozku. V Ginger&White jsem byla dvakrát, vždycky na snídaní, tak nevím, co nabízí přes den, ale ty snídaně... Když potřebujete po ránu začít sladce, vyberete si z několika druhů čerstvého pečiva a dortíků (často bez lepku), ovesné kaše s banány nebo opečeného chleba s džemem a jejich domácím burákovým máslem. Fanoušci slaného si zase dají omeletu nebo míchaná vejce s lososem. A ti, kteří jako já chtějí všechno, si dají vejce, seškrábou je z chleba a ten si namažou džemem jako největší rebelové (nevadí, že bude cítit po rybách). Mají taky skvělou kávu a čaje a můžete si dokonce koupit jejich vlastní kuchařku s recepty na všechna jídla z nabídky. Ale radši si jí nekupujte, zjistíte třeba, že složení arašídového másla je 200mililitrů oleje na 500gramů ořechů, takže tak :)




Recipease (Notting Hill)

Jedna ze tří restaurací&obchodů Jamieho Olivera, kterou jsem pro jistotu musela otestovat dva dny po sobě. Nachází se v Notting Hillu hned u zastávky ve dvou patrech krásné prosklené budovy, v přízemí si můžete nakoupit pečivo, předpřipravená jídla a spoustu dalšího, v prvním patře najdete restauraci a uprostřed ní kuchyňské linky, kde skoro pořád probíhají kuchařské kurzy pro veřejnost. Během dne tady nabízí dva druhy menu - snídaňové a denní, u kterého se každý den mění polévka. Já jsem první den zkusila skvělou rajčatovou s mozzarellou a jahodovo-citronovou limču, další den jsme se vrátili na burger a jehněčí wrap. Sladkou tečku si můžete vybrat na pultě plném dortíků a pečiva, zkusli jsme mrkvový dort, který byl tak obří a přeslazený, že skoro nešel sníst a "fridge cake" - čokořez s ořechy a datlemi. Hitem jsou tady taky, jako skoro všude v poslední době, sněhové pusinky s různými příchutěmi. A když si tady dezert nevyberete, stavte se naproti pro mražený jogurt.




TAP Coffee - No. 193

TAP Coffee je skupina tří kaváren, které se všechny nachází v centru poblíž Oxford Street a jmenují se podle čísla domu kde sídlí. My jsme vyzkoušeli No. 193 na Wardour Street, která byla úplně plná, ale tak krásná, že jsme si na stůl chvíli počkali. Kromě skvělé kávy, připravované všemi těmi hipster způsoby, ve kterých se já vůbec nevyznám, mají bohatou nabídku sušenek, dortíků, sladkých chlebíčků a slaných sendvičů. Já jsem si jako vždycky dala šunkovo-sýrový a zase byl moc dobrý, ale možná je to tim, že od tý doby co doma nejim chleba, jsem našená ze všeho. Vyzkoušeli jsme taky brownies a Victoria Sponge cake, nadýchaný a přeslazený jako obláček. A mají starý lžičky a cukr v plechovkách



CARAVAN KING´S CROSS


Původně jsem si podle fotek myslela, že Caravan je veliká kavárna v bývalý továrně, ale ve skutečnosti přední největší část zabírá restaurace, kavárnu tvoří jeden stůl z extra křivých prken a barové židle asi pro deset lidí, schovaný úplně vzadu. Protože stojí hned vedle umělecké univerzity UAL, chodí si sem hlavně studenti pro kávu s sebou, nebo se u ní u stolu učí (ti tři co seděli naproti zrovna vymýšleli divadelní hru). Zase jsem si nudně objednala čaj s mlíkem v roztomilých flaštičkách a cheesecake s borůvkami, který byl spíš tvarohový dort s piškotem, ale dobrý, za podání přihlášky na UAL by určitě stál.



Squirrels & After Dinner Joke & All My Sons & Mousetrap

Abysme pořád jen nejedli a obohatili naší slovní zásobu i něčím jiným než názvy příchutí zmrzlin, vyrazili jsme do divadla. Jako první jsem si zajela do Richmondu do maličkého divadla Orange Tree Theatre na představení hned dvou her - Squirrels a After Dinner Joke. Divadlo je postavené úplně jinak než všechny, v jakých jsem dosud byla, jeviště je na stejně úrovni jako první řada sedadel, takže kdo chce, může sedět hned na dosah vedle herců, nad nimi jsou ještě dvě řady, takže blízko budete vždycky. Já jsem se bála, že budou vybírat dobrovolníky, tak jsem si koupila lístek na balkon, což je jediná řada židlí po obvodu celého sálu ve vyvýšeném patře. Lístky na hry v Orange Tree Theatre jsou oproti ostatním hrozně levné a jako studenti a důchodci navíc dostanete slevu, což přesně určilo složení všech diváků, celé přízemí zabrali hlavně starší páry a nahoře sedělo asi patnáct nás mládežníků. Obě dvě hry byly moc vtipné s nejsrozumitelnější angličtinou ze všech, na kterých jsem byla. Ale vzhledem k tomu, že většina spodního patra po patnácti minutách usnula, to bylo možná jen mým divným smyslem pro humor. Tyto hry sice už teď nehrají, ale zrovna probíhá divadelní festival, který bude určitě taky super. Na nástěnce mají navíc plakáty s poznámkou o hrách Václava Havla, které tam dřív hráli. Najs. Další den jsme, tentokrát ve třech, šli na All My Sons do venkovního divadla v Regents Parku, kde je jeviště postavené na tlustých kořenech uprostřed "lesíku", ze kterého během hry herci vycházejí a pak se do něj schovávají. Nejspíš kvůli zimě, která ten den byla, hodně diváků nepřišlo a tak jsme se mohli přesunout do nejbližších řad. Angličtině herců bylo zase dobře rozumět, jenom jeden hlavní problém mi unikl, ale když teď po dvou týdnech hru čtu, začíná mi docházet o co tam vůbec šlo. Jako poslední jsme zkusili Mousetrap Agathy Christie v St. Martin´s Theatre, ale diváci mají zákázáno vyzrazovat obsah a totožnost vraha, tak si na ní zajděte sami.




Cambridge & Byron Burgers

Po znovushlídnutí Hawkinga jsme si na jeden den vlakem zajeli do Cambridge, kde zrovna končil školní rok, tak jediní studenti, které jsme potkali, pobíhali okolo škol s šampaňským v rukou nebo vozili turisty na loďkách. Nevěděli jsme o žádné dobré kavárně, tak jsme se jen procházeli městem a maličkým trhem a na oběd se zastavili v Byron Burgers. Já jsem zrovna měla tradiční záchvat "musimkonečněpřestatžrát" a dala si naked se salátem a skvělou citronádu, abych pak ve vlaku mohla posvačit tyčinku s arašídovým máslem.



Hally´s

U Hallinky jsme nechali svoje srdce. A výplaty. Věděla jsem už dlouho, že jí musím navštívit, ale vždycky byla daleko, zatímco teď jsme bydleli pár minut vedle. Nenajdete krásnější a útulnější místo na snídani a určitě se budete chtít vracet na další. V krásném světlém prostoru s barevnými židlemi a tabulemi si můžete dát tradiční nebo vegetariánskou anglickou snídani, nejlepší ovesnou kaši na světě, granolu a lívanečky s ovocem nebo ten největší french toast s jahodami a vanilkovou smetanou, který kdy kdo připravil. A jako dezert třeba croissant nebo boží muffin s malinami a bílou čokoládou Zapijte to úžasným cappuccinem a všechno bude sluníčkový!



Primrose Bakery

Protože už jsme předposlední den byli trochu přehipstření a měli dost těch tyrkysových hrnků, rozhodli jsme se změnit styl podniků a posvačili v přeslazené růžové Primrose Bakery. Všechno od cupcaků po trička a hrnky je tady tak sladké, že si budete říkat, jestli má cenu k čaji nabízet stévii. Z mladický nerozvážnosti jsme si dali dva milkshaky z burákového másla. NIKDY si tady sami nedávejte milkshake z burákového másla, jedině v případě, že chcete v následujících hodinách umřít, zvracet nebo jste zrovna uběhli maraton. Čokocupcake byl taky jen cukr na cukru se zdobením. Plus hromada hyperaktivních dětí a čivav. Jednou stačilo.




A zazvonil zvonec a já jsem zase ve Vodňanech, kde máme jen kuřata, který nejim, a sladkosti, který jim zase jen já, takže je sem dovezou jednou za rok. Tak pa.


 


Komentáře

1 Dagmar Janíková Dagmar Janíková | Web | 22. června 2014 v 9:05 | Reagovat

Nádherné fotky a skvělé tipy, ukládám do oblíbených a až příští rok na jaře pojedeme do Londýna, pročtu znova a snad navštívíme alespoň jednu z kaváren.

2 idees . idees . | Web | 22. června 2014 v 12:04 | Reagovat

Ach, bože. Po zbytek svého života chci jen ležet v posteli a prohlížet si tvoje fotky.

3 Florentýna Florentýna | E-mail | Web | 22. června 2014 v 15:37 | Reagovat

Kláro, čte se to jedním dechem, a ty zážitky, které z těch tvých překrásných fotek člověk má! Ukázala jsi mi úplně jiný Londýn. Díky.

4 Tereza Tereza | Web | 24. června 2014 v 11:40 | Reagovat

Kláro, díky, já prostě žeru tvoje fotky a nejradši bych si hned zabalila kufr a vyrazila do Londýna to tam všechno taky ochutnat, protože to vypadá a určitě i chutná všechno božsky, díky moc za tu atmosféru a transfer tam )

5 Bára Bára | E-mail | 25. června 2014 v 13:11 | Reagovat

Kláro, s velkou dávlkou nostaligie koukám na Tvoje fotky. Jsou opravdu krásné a můžu po 6 měsících v tomhle městě potvrdit, že jsi to zachytila - tak, jak to je. A i ta drobná postprodukce dodává tvý reportáži barevný odstíny, který v sobě Londýn má. Díky za ně! Jsem ráda, že jsme se v Londýně potkaly, snad se uvidíme někdy příště, třeba zítra na Cimrmanech. Držím Ti palce, máš krásnej blog!

6 Ola Ola | 5. července 2014 v 10:25 | Reagovat

Úplně jsem z Vašich fotek dostala chuť otevřít si takové bistro. A taky naučit se pořádně fotit!

7 Terez (Sweet Melange) Terez (Sweet Melange) | Web | 24. července 2014 v 10:51 | Reagovat

To je tak dokonalý článek, že se z toho asi zblázním!! Ale doopravdy! Ty fotky jsou prostě přenádherný a tvůj styl psaní je chytlavý a sympatický .. mně teda nejvíc zaujala ta "cupcakekárna", ale asi proto, že o takové taky tak trochu sním, ale všechny ty hipsterský místa .. jsou prostě úžasně představený! Fakt klobouk dolů!

8 crower crower | Web | 18. června 2015 v 22:08 | Reagovat

nebankovni pujcky online :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama